Jak si kdo ustele, tak si lehne

 

Dostal jsem za úkol povléknout 28 postelí. Za celý život už jsem jich povléknul podstatně víc, ale tohle mělo být za půl dne hotové.

 

Kdykoli tu práci dělám, úpím. Už dávno tuším, že s povlečením nejsem moc velký kamarád a radši sním tři velké zmrzliny než abych bojoval s peřinou, povlakem a vlastní trpělivostí. Ale pozor, kdykoli spím v hotelu nebo jinde, kde se o postele starají jiní, při opouštění pokoje povlečení svlékám, abych těm neviditelným dobrodincům aspoň trochu ulehčil to, co sám dobře znám.

 

Takže hurá. Jdeme na to.

 

Směle do toho a půl je hotovo.

Ano.

Půlka z připravené hromádky čistého povlečení se mi sesula na zem.

 

Postel č. 1

Obvyklým pohybem roztahuju povlečení a jako obvykle se překroutí, takže ho musím roztáhnout celé nanovo. Ale to se určitě zlepší, vždyť jich mám ještě 27.

 

Postel č. 2

Nezlepšuje se to. Čas běží.

 

Postel 3

Začíná mě to bavit

 

Postel 4

Přestává mě to bavit

 

Postel 5

Prádlo přišlo z mandlu, ale knoflíky jsou podezřele často přesně napůl mezi dírkami. Je to divný. Jak se reklamuje na mandlu?

 

Postel 6

Sakra, sakra, sakra!!!

 

Postel 7

Na to přeci musí být nějaký fígl

 

Postel 8

No jasně, na internetu jsou na všechno návody, najdu si fígl!

 

Intermezzo 1:

Na youtube je návod od pracovníků Four Seasons. Dělají přesně to samé, co já, jen jim to jde bez jediného zádrhelu a usmívají se u toho. No jasně, úsměv, to je ten fígl!

 

Postel 9

S úsměvem se vrhám do práce

 

Postel 10

Při pokusu vyladit cíchu a deku mi vznikne velký pevný cop. To už se fakt řehtám - a chci to všechno vyhodit z okna. Grrrrhhhhh!!!!

 

Postel 12

Proč je každý povlak i deka jiná a vždycky to vyjde tak, že spolu rozměrově nesedí?

 

Postel 13

Výborně - všechno perfektně ladí. Ovšem pak zjistím, že povlak jsem dal naruby.

 

Postel 16

Nic není naruby, všechno zase perfektně sedne. Ale nejsou knoflíky.

 

Postel 18

Konečně - vymyslel jsem jak rychle a spolehlivě napnout prostěradlo, polštář i deka sedí a všechno na posteli je krásně uhlazené. Musím se pochválit.

 

Postel 19

Tady máme hodně těžkou deku, navíc je větší než povlak. Při nerovném souboji mi všechno upadne na uhlazenou postel 18

 

Intermezzo 2: Jdu na oběd. S prázdným žaludkem už nefunguju. Z guláše cítím prací prášek.

 

Postel 21

Nebylo to prázdným žaludkem

 

Postel 23

Cíl je na dohled, začínám si povídat s kolegou

 

Postel 24

Opravuju kolegu - on snad vůbec neumí povlíknout postel...?

 

Postel 27

Chce se mi lehnout na právě připravené lůžko

 

Postel 28

Co? Konec? Je mi jako horolezci na vrcholu bez kyslíku. On má výhodu, že po sestupu mu dojde, co dokázal. Mně už teď dochází, že za dva týdny mne čeká to samé.

 

Klaním se v duchu všem pokojským a další tři dny si o poznání víc hovím ve vlastní posteli.

A tímto příběh nekončí. Protože jak si kdo ustele, tak si lehne. A steleme si pořád, celý život. Dokud si nelehneme nadobro. Snad nám aspoň potom někdo ustele.